Nejčastější chyby v zatáčkách

Nesprávné vedení pohledu

Identifikace problému

Správné vedení pohled do směru jízdy je podstatné pro plynulé a bezpečné projetí zatáčky. Sledujte nejčastější možné chyby plynoucí z nesprávného vedení pohledu:

• rychlý nájezd do zatáčky s následným ztuhnutím nebo panickým brzděním,
• velmi pomalý průjezd zatáčky s očividným strachem,
• neplynulý průjezd zatáčky – kostrbatá stopa namísto plynulého oblouku,
• zvýšení rychlosti až při jízdě po rovině, přesto, že je jízdní dráha volná.

Následky

Příčin nedostatečného vedení pohledu může být hned několik:

• nedostatečný předstih pohledu – pohled směřuje pár metrů před motorku,
• neotočení hlavy do směru jízdy,
• fixace na jednotlivé body při průjezdu zatáčkou.

Vždy je ale společným výsledkem to, že zrak není veden do správného místa. Na základě toho se žák při průjezdu zatáčkou nedokáže dostatečně uvolnit a průjezd je pro něj stresem. Důležitou roli zde hraje reakční čas. Při rychlosti 50 km/h ujedeme za jednu sekundu téměř 14 metrů. Jedna sekunda je také průměrný reakční čas potřebný pro zpracování informací o případném nebezpečí a vyslání pokynů tělu a následně motorce. Pokud žák není schopen koukat alespoň těchto 14 metrů před motorku, jeho mozek si na podvědomé úrovni uvědomuje, že je v nebezpečí a vzniká onen stres.

Zároveň je správné vedení pohledu nutné pro udání směru jízdy. Dokonale platí „kam koukám, tam jedu“. Oči tedy musí být pomyslným zaměřovačem a pohled s dostatečným předstihem určovat směr a dráhu jízdy. Pokud tomu tak není, jízda není bezpečná a plynulá.

Řešení

Před výjezdem je třeba si osvětlit výše zmíněnou funkci pohledu při jízdě a následně neustále připomínat jednoduchou poučku: „Koukej tam, kam chceš jet!“ Během jízdy sami sobě často pokládejte otázku: „Není možné podívat se ještě dál?“ Ideální je v této fázi pustit před sebe zkušenějšího parťáka, požádat ho, aby přizpůsobil rychlost jízdy té vaší a vy se pak můžete víc soustředit na správný průjezd zatáčky pomocí pohledu na zadní část jeho motorky.

Pozdní úprava rychlosti před zatáčkou

Identifikace problému

Pokud jezdec není schopen dostatečně upravit rychlost před zatáčkou, dochází pravděpodobně k následujícím situacím:

• panické brzdění v první části zatáčky,
• křečovité chycení řídítek,
• prudký náklon motocyklu někdy doprovázený sundáním vnitřní nohy ze stupačky,
• výjezd do protisměru.

Pokud některé z těchto situací vnímáte, snažte se sledovat práci s brzdou a převodovkou před zatáčkou.

Následky

Pozdní příprava rychlosti potřebné pro nájezd do zatáčky vede k tomu, že se při nájezdu dostanete do stresu z pocitu, že tak rychle nedokážete zatáčku projet. Následně většinou prudce brzdíte, narovnáváte motorku a jedete do protisměru, případně může dojít i k pádu.

Řešení

Před nájezdem do zatáčky je třeba si připravit správnou rychlost. Zpomalení zavřením plynu, podřazením, případně brzděním je třeba vyřešit na rovině před přicházející zatáčkou.

Při nájezdu do zatáčky zůstává plyn pouze lehce otevřený na tzv. konstantním plynu – tedy pozici těsně po otočení plynové rukojeti, kde motor nezrychluje ani nezpomaluje. Společně se správnou stopou je třeba v zatáčce správně pracovat s plynem. Detailně najdete zde.

Nestejnoměrné zatáčení do pravé a levé zatáčky

Identifikace problému

Jezdec očividně projíždí zatáčky vedené na jednu stranu lépe, než na druhou stranu. Přestože je schopen na jednu stranu zatáčet bez chyb, na druhou stranu chyby stále opakuje.

Následky

Průjezd zatáček na „horší“ stranu se stává neplynulým až nebezpečným. Jezdec se dostává do stresu, ze kterého následně pramení další chyby.

Řešení

Většině z nás se do jedné strany zatáčí lépe a do druhé hůře, a to nejen při jízdě na motocyklu, ale také třeba na lyžích nebo při jiném sportu. Jde o kombinaci diferenčního vnímání pravou a levou hemisférou mozku, rozdílných hybností jedné a druhé strany těla, míry motorického IQ a nejistoty. Proto je třeba se ujistit, že jde o naprosto přirozené chování a není potřeba se za něj kritizovat. Následně trénujte od nižších rychlostí průjezdy zatáček a důkladně se soustřeďte na všechny prvky správného ovládání motocyklu. Pomůže také cvičení rovnováhy a hybnosti, najdete zde.

Přibrzďování přední brzdou v zatáčce

Identifikace problému

K přibrzďování přední brzdou při průjezdu zatáčky dochází se stresu z náklonu nebo rychlosti. Nejčastěji se s tímto můžeme setkat při průjezdu ostřejších zatáček (tzv. vracáků) při jízdě z kopce. Motocykl zde zrychluje samospádem, žák nechce projíždět zatáčku vyšší rychlostí, a proto sahá po brzdě. Sledujte zadní brzdové světlo a pro identifikaci, zda jde o přední nebo zadní brzdu použijte pohled zprava na páku zadní brzdy, případně dotaz v interkomu.

Následky

Používání přední brzdy v zatáčce může vést k přílišnému tlaku na přední pneumatiku, která v náklonu ztratí adhezi a dojde k podklouznutí předního kola a následnému pádu. Brzděné přední kolo také zabraňuje motocyklu přirozeně zatáčet a může tedy vést k vyjetí mimo vozovku nebo do protisměru.

Řešení

Optimální průjezd zatáčky obsahuje včasné vyřešení nájezdové rychlosti ještě před náklonem motocyklu. Proto je třeba hledět dostatečně dopředu, abychom měli dost času se na zatáčku připravit. Pokud i tak problém s užíváním přední brzdy v zatáčce trvá, zkuste využít výhody využití zadní brzdy (stabilizace motorky, zatáčení kolem zadního kola, nižší nebezpečí ztráty adheze), případně podřazení na nižší rychlostní stupeň.

Absence pohybu v zatáčce

Identifikace problému

Sledujte jezdce při jízdě do zatáček pohledem zezadu a všímejte si, zda jeho trup a ramena zůstávají v ose nakloněného motocyklu, nebo jdou více do náklonu oproti motocyklu.

Následky

V případě, kdy jezdec nevyužívá naklánění uvolněného těla do zatáčky, dochází k:

• nedostatečnému přenosu těžiště směrem do oblouku, nepřesnému a neplynulému průjezdu zatáčky,
• potenciálnímu nebezpečí v případě krize v zatáčce, kdy je motocykl potřeba ještě více

  naklonit (auto vyjíždějící do našeho pruhu, nerovnost, díra nebo jiný problém ve stopě, zvíře na silnici, atd.). V případě, že jezdec sedí v ose s motocyklem, je změna osy motocyklu pomalá a zároveň hrozí ze stresu přílišné naklonění a pád.

Řešení

Jak jsme si již několikrát řekli, je rozdíl v práci těla v pomalých úkonech a při standardních průjezdech zatáčkou. Zde je potřeba nechat horní část těla uvolněnou a do zatáčky si pomoci lehkým náklonem trupu. Pokud necháte tělo správně uvolněné a budete správně otáčet hlavu do směru jízdy, ramena půjdou automaticky za hlavou a stačí pak už jen malý pokyn, aby se do směru naklonilo i tělo. Cílem je přiblížení hlavy směrem k vnitřnímu zrcátku, tzv. „polibek v zrcátku“.

Správnou pozici těla nejprve vyzkoušejte na místě s motocyklem na stojánku. Tady hodně pomůže parťák, který vám narovná tělo do správné pozice. Následně začněte správný náklon trénovat v zatáčce. Brzy pochopíte, že stačí se z motorky trochu vyklonit a ona sama zatočí kam potřebujete.

Otáčení ramen v protisměru zatáčení

Identifikace problému

Sledujte jezdce během průjezdu zatáčky pohledem zezadu. Soustřeďte se na práci ramen. Ta by se měla otáčet s uvolněným trupem a hlavou do směru jízdy. Pokud jezdec vytáčí ramena v protisměru, upozorněte ho na to.

Následky

V případě, že jezdec vyklání ramena do protisměru zatáčení, dochází k:

• nesprávnému přemístění těžiště,
• blokování krčních svalů a znemožnění správného otočení hlavy,
• ztuhnutí rukou na řídítkách – znemožnění správného zatočení,
• bolesti zad v oblasti lopatek při opakování.

Řešení

Jak jsme si již několikrát řekli, je rozdíl v práci těla v pomalých úkonech a při standardních průjezdech zatáčkou. Zde je potřeba nechat horní část těla uvolněnou a do zatáčky si pomoci lehkým náklonem trupu. Pokud necháte tělo správně uvolněné a budete správně otáčet hlavu do směru jízdy, ramena půjdou automaticky za hlavou a stačí pak už jen malý pokyn, aby se do směru naklonilo i tělo. Cílem je přiblížení hlavy směrem k vnitřnímu zrcátku, tzv. „polibek v zrcátku“.

Správnou pozici těla nejprve vyzkoušejte na místě s motocyklem na stojánku. Tady hodně pomůže parťák, který vám narovná tělo do správné pozice. Následně začněte správný náklon trénovat v zatáčce. Brzy pochopíte, že stačí se trochu z motorky vyklonit a ona sama zatočí tam, kam potřebujete.

Vysedání spodní částí těla

Identifikace problému

Jezdec před zatáčkou posouvá zadek na sedačce směrem do oblouku a následně vyklání koleno. Někdy navíc zůstává vrchní částí těla v ose s motocyklem a vysedá tedy pouze spodní částí těla.

Následky

Některé návyky převzaté od zkušenějších jezdců a závodníků z televize nemusí být pro začínající jezdce nápomocny. Samotné vysedání přenáší těžiště do zatáčky, nemůžeme ho tedy označit jako špatné. Musí však jít o koordinaci pohybů celého těla a ne pouze spodní části. I to ovšem není pro začínající jezdce vhodné. Jejich výuka totiž není ve stádiu, kdy by pohled, práce se všemi ovládacími prvky, správná stopa a další parametry správného průjezdu zatáčky byly zautomatizovány. Pokud si k nim přidává další pohyb, výrazně tím zatěžuje mozek, jehož kapacita není neomezená. Je tedy bezpečnější projet zatáčku správně bez vysedání.

Řešení

Trénujte při průjezdu zatáčkou správnou práci těla vhodnou pro začínající jezdce – uvolněná ramena a trup se vyklání mírně vpřed a do strany oblouku spolu s hlavou otočenou do směru jízdy. Správnou pozici těla nejprve vyzkoušejte na místě s motocyklem na stojánku. Tady hodně pomůže parťák, který vám narovná tělo do správné pozice. Následně začněte správný náklon trénovat v zatáčce. Brzy pochopíte, že stačí se z motorky lehce vyklonit horní částí těla a ona sama zatočí, kam potřebujete.