Nejčastější chyby v zatáčkách

Nesprávné vedení pohledu

Identifikace problému

Správné vedení pohled do směru jízdy je podstatné pro plynulé a bezpečné projetí zatáčky. Sledujte nejčastější možné chyby plynoucí z nesprávného vedení pohledu:

• rychlý nájezd do zatáčky s následným ztuhnutím nebo panickým brzděním,
• velmi pomalý průjezd zatáčky s očividným strachem,
• neplynulý průjezd zatáčky – kostrbatá stopa namísto plynulého oblouku,
• zvýšení rychlosti až při jízdě po rovině, přesto, že je jízdní dráha volná.

Následky

Příčin nedostatečného vedení pohledu může být hned několik:

• nedostatečný předstih pohledu – pohled směřuje pár metrů před motorku,
• neotočení hlavy do směru jízdy,
• fixace na jednotlivé body při průjezdu zatáčkou.

Vždy je ale společným výsledkem to, že zrak není veden do správného místa. Na základě toho se žák při průjezdu zatáčkou nedokáže dostatečně uvolnit a průjezd je pro něj stresem. Důležitou roli zde hraje reakční čas. Při rychlosti 50 km/h ujedeme za jednu sekundu téměř 14 metrů. Jedna sekunda je také průměrný reakční čas potřebný pro zpracování informací o případném nebezpečí a vyslání pokynů tělu a následně motorce. Pokud žák není schopen koukat alespoň těchto 14 metrů před motorku, jeho mozek si na podvědomé úrovni uvědomuje, že je v nebezpečí a vzniká onen stres.

Zároveň je správné vedení pohledu nutné pro udání směru jízdy. Dokonale platí „kam koukám, tam jedu“. Oči tedy musí být pomyslným zaměřovačem a pohled s dostatečným předstihem určovat směr a dráhu jízdy. Pokud tomu tak není, jízda není bezpečná a plynulá.

Řešení

Před prvním výjezdem je třeba žákovi vysvětlit funkci pohledu při jízdě a následně neustále připomínat jednoduchou poučku: „Koukej tam, kam chceš jet!“ Při první jízdě do zatáček jeďte potřebnou dobu před žákem, levou rukou ukazujte směr svého pohledu a komentujte, kam až koukáte. Během dalšího výcviku často pokládejte otázku: „Není možné se podívat ještě dál?“

chybně

správně

Pozdní úprava rychlosti před zatáčkou

Identifikace problému

Pokud žák není schopen dostatečně upravit rychlost před zatáčkou, dochází pravděpodobně k následujícím situacím:

• panické brzdění v první části zatáčky,
• křečovité chycení řídítek,
• prudký náklon motocyklu někdy doprovázený sundáním vnitřní nohy ze stupačky,
• výjezd do protisměru.

Pokud některé z těchto situací u žáka vidíte, snažte se sledovat jeho práci s brzdou a převo- dovkou před zatáčkou.

Následky

Pozdní příprava rychlosti potřebné pro nájezd do zatáčky vede k tomu, že se žák při nájezdu dostane do stresu z pocitu, že tak rychle nedokáže zatáčku projet. Následně většinou prudce brzdí, narovnává motorku a jede do protisměru, případně může dojít i k pádu.

Řešení

Vysvětlete žákovi podstatu přípravy rychlosti před nájezdem do zatáčky. Zpomalení zavřením plynu, podřazením, případně brzděním je třeba vyřešit na rovině před přicházející zatáčkou.

Při nájezdu do zatáčky zůstává plyn pouze lehce otevřený na tzv. konstantním plynu – tedy pozici těsně po otočení plynové rukojeti, kde motor nezrychluje ani nezpomaluje. Společně se správnou stopou je třeba v zatáčce správně pracovat s plynem. Detailně najdete zde.

Nestejnoměrné zatáčení do pravé a levé zatáčky

Identifikace problému

Žák očividně projíždí zatáčky vedené na jednu stranu lépe, než na druhou stranu. Přestože je schopen na jednu stranu zatáčet bez chyb, na druhou stranu chyby stále opakuje.

Následky

Průjezd zatáček na „horší“ stranu se stává neplynulým až nebezpečným. Žák se dostává do stresu, ze kterého následně pramení další chyby.

Řešení

Většině z nás se do jedné strany zatáčí lépe a do druhé hůře, a to nejen při jízdě na motocyklu, ale také třeba na lyžích nebo jiném sportu. Jde o kombinaci diferenčního vnímání pravou a levou hemisférou mozku, rozdílných hybností jedné a druhé strany těla, míry motorického IQ a nejistoty. Proto je třeba žáka ujistit, že jde o naprosto přirozené chování a není potřeba se za něj kritizovat. Následně trénujte od nižších rychlostí průjezdy zatáček a důkladně připomínejte všechny prvky správného ovládání motocyklu. Pomůže také cvičení rovnováhy a hybnosti, které najdete zde.

chybně

správně

Přibrzďování přední brzdou v zatáčce

Identifikace problému

K přibrzďování přední brzdou při průjezdu zatáčky dochází se stresu z náklonu nebo rychlosti. Nejčastěji se s tímto můžeme setkat při průjezdu ostřejších zatáček (tzv. vracáků) při jízdě z kopce. Motocykl zde zrychluje samospádem, žák nechce projíždět zatáčku vyšší rychlostí, a proto sahá po brzdě. Sledujte zadní brzdové světlo a pro identifikaci, zda jde o přední nebo zadní brzdu použijte pohled zprava na páku zadní brzdy, případně dotaz v interkomu.

Následky

Používání přední brzdy v zatáčce může vést k přílišnému tlaku na přední pneumatiku, která v náklonu ztratí adhezi a dojde k podklouznutí předního kola a následnému pádu. Brzděné přední kolo také zabraňuje motocyklu přirozeně zatáčet a může tedy vést k vyjetí mimo vozovku nebo do protisměru.

Řešení

Optimální průjezd zatáčky obsahuje včasné vyřešení nájezdové rychlosti ještě před náklonem motocyklu. Pro to je třeba koukat dostatečně dopředu, aby měl žák dost času se na zatáčku

připravit. Vysvětlete tedy správný průjezd zatáčky a správný pohled, následně připomínejte. Pokud i tak problém s užíváním přední brzdy v zatáčce trvá, vysvětlete žákovi výhody využití zadní brzdy (stabilizace motorky, zatáčení kolem zadního kola, nižší nebezpečí ztráty adheze), případně podřazení na nižší rychlostní stupeň.

chybně

správně

Absence pohybu v zatáčce

Identifikace problému

Sledujte žáka při jízdě do zatáček pohledem zezadu a všímejte si, zda jeho trup a ramena zůstávají v ose nakloněného motocyklu, nebo jdou více do náklonu oproti motocyklu.

Následky

V případě, kdy žák nevyužívá naklánění uvolněného těla do zatáčky, dochází k:

• nedostatečnému přenosu těžiště směrem do oblouku, nepřesnému a neplynulému průjezdu zatáčky,
• potenciálnímu nebezpečí v případě krize v zatáčce, kdy je motocykl potřeba ještě více

  naklonit (auto vyjíždějící do našeho pruhu, nerovnost, díra nebo jiný problém ve stopě, zvíře na silnici, atd.). V případě, že žák sedí v ose s motocyklem, je změna osy motocyklu pomalá a zároveň hrozí ze stresu přílišné naklonění a pád.

Řešení

V počáteční fázi výuky je třeba žákovi vysvětlit rozdílnou práci s vrchní částí těla při poma- lých úkonech a standardních průjezdech zatáčkou. Ukažte žákovi správný náklon vrchní části těla na zaparkovaném motocyklu, který stojí nakloněn na bočním stojánku. Názorně ukazujte správnou práci těla při průjezdu zatáčky jízdou před žákem. Správnou pozici těla můžete také žákovi pomoci získat, pokud sedíte za jízdy za ním a rukama korigujete jeho pozici. Ideální pro to je motocykl s dvojím řízením.

chybně

správně

Otáčení ramen v protisměru zatáčení

Identifikace problému

Sledujte žáka během průjezdu zatáčky pohledem zezadu. Soustřeďte se na práci ramen. Ta by se měla otáčet s uvolněným trupem a hlavou do směru jízdy. Pokud žák vytáčí ramena v protisměru, upozorněte ho na to.

Následky

V případě, že žák vyklání ramena do protisměru zatáčení, dochází k:

• nesprávnému přemístění těžiště,
• blokování krčních svalů a znemožnění správného otočení hlavy,
• ztuhnutí rukou na řídítkách – znemožnění správného zatočení,
• bolesti zad v oblasti lopatek při opakování.

Řešení

V počáteční fázi výuky vysvětlete žákovi správný pohyb těla při průjezdu zatáčkou. Ukažte žákovi správný náklon vrchní části těla na zaparkovaném motocyklu, který stojí nakloněn na bočním stojánku. Názorně ukazujte správnou práci těla při průjezdu zatáčky jízdou před žákem. Správnou pozici těla můžete také žákovi pomoci získat, pokud sedíte za jízdy za ním a rukama korigujete jeho pozici. Ideální pro to je motocykl s dvojím řízením.

chybně

správně

Vysedání spodní částí těla

Identifikace problému

Žák před zatáčkou posouvá zadek na sedačce směrem do oblouku a následně vyklání koleno. Někdy navíc zůstává vrchní částí těla v ose s motocyklem a vysedá tedy pouze spodní částí těla.

Následky

Některé návyky převzaté od zkušenějších jezdců a závodníků z televize nemusí být pro začínající jezdce nápomocny. Samotné vysedání přenáší těžiště do zatáčky, nemůžeme ho tedy označit jako špatné. Musí však jít o koordinaci pohybů celého těla a ne pouze spodní části. I to ovšem není pro začínající jezdce vhodné. Jejich výuka totiž není ve stádiu, kdy by pohled, práce se všemi ovládacími prvky, správná stopa a další parametry správného průjezdu zatáčky byly zautomatizovány. Pokud si k nim přidává další pohyb, výrazně tím zatěžuje mozek, jehož kapacita není neomezená. Je tedy bezpečnější projet zatáčku správně bez vysedání.

Řešení

Vysvětlete žákovi různé způsoby projetí zatáčkou a jejich vhodné užití vzhledem k jezdeckým zkušenostem. Názorně ukažte správnou práci těla při průjezdu zatáčkou vhodnou pro začínající jezdce – uvolněná ramena a trup se vyklání mírně vpřed a do strany oblouku spolu s hlavou otočenou do směru jízdy. Opět můžete snadno žáka dostat do správné polohy na motorce nakloněné na místě na bočním stojánku. Aplikujte se žákem několik průjezdů stejné zatáčky, aby měl šanci jednoduše vyzkoušet rozdíl průjezdu se špatnou a správnou prací těla.

chybně

správně