Předvídání

Předvídání úzce souvisí s vnímáním rizik. U vnímání však již riziko registrujme a jeho včasným rozpoznáním si vytváříme dostatečnou vzdálenost na reakci a případný manévr. Mnohdy však riziko nemusí být viditelné, ale můžeme si jej vyvodit z ostatních aspektů. U nehody je určen viník, eventuálně se zkoumá příčina. Často by se však dalo nehodě předejít, pokud by se riziko očekávalo.

Vzorový příklad

V zatáčce byl štěrk a po najetí na něj došlo k pádu.

Otázkou není, zda ho mohl jezdec vidět včas, to se měl naučit v předešlé kapitole.

Kladené otázky

• V jakém úseku se nehoda stala?

• Vyskytoval se štěrk již v předcházejícím úseku?

• Jaké je roční období?
• Jsou již po zimě omyté vozovky?
• Nejsem v lokalitě, kde je častý převoz písků, štěrků a kamene?

• A jiné…

Získané odpovědi

Odpovědi nemusí být všechny pozitivní, ale měly by nám napomoci k onomu předvídání, že by se zde mohl štěrk na vozovce vyskytnout a dovést nás k tomu, abychom tomu uzpůsobili jízdní styl.

Stejně tak se můžeme ptát na mnoho dalších aspektů, které bychom vždy měli vyhodnotit

• teplota vzduchu
  • vysoká – nemá teplota vliv na naši fyzickou kondici?
  • nízká – vliv na teplotu vozovky, budou dostatečně ohřáté pneumatiky?
  • nízká – neovlivňuje to pohyblivost našich prstů a schopnost reakce?
• vlhkost
  • není úsek v okolí vodního toku?
  • je po dešti, předešlý úsek je suchý, ale vjíždíme do zalesněné oblasti, můžeme očekávat mokrou vozovku?
• vidíme vozidlo, které nebliká
  • nemůže však chtít odbočit?
  • vidí řidič vozidla nás?
• roční období
  • sníh - nemůže někde tát sníh a téct voda na cestu?
  • listí – nepadá již listí a nemůže být na vozovce?

Tyto a další faktory je potřeba vyhodnocovat nejen před jízdou, ale také během celé jízdy. Občas se může stát, že zpomalíme zbytečně, avšak to nás bolet nebude. Je lepší 10 x zbytečně zpomalit, než jednou nezohlednit fakt, který nás mohl navést k tomu, abychom nehodě předešli.